Opět po roce a po patnácté. Ano opět nastává ten krásný čas vánoční a s nim i obchůzky Mikuláše se svou družinou. Letos již po patnácté se objeví mezi lidmi. Je to až k neuvěření, že už číslo 15 nás bude provázet příští rok. A proč? 8. ledna bude mít klub 14 let za sebou a bude se odvíjet ten rok patnáctý. Právě Mikuláš před patnácti lety byl prvním impulzem založit tehdy ještě neformální skupinku lidí, později už pak spolek. Tehdy se o klubu hovořilo, že nebude mít nejspíš dlouhého trvání, a hle za rok a něco již dostane svou „občanku“. J Vzpomenu-li, co všechno má již za sebou a co všechno za ta léta dobrovolníci zvládli a měl bych to všechno dát na papír, popsal bych asi nejeden list. Patřilo by se vzpomenout alespoň ty stěžejní aktivity, mimo zorganizovaných nespočtu akcí pro širokou veřejnost. A co nás představilo světu nejvíc? Určitě to je, se svou výškou 53,98 metrů, nejvyšší májový strom v Evropě, zapsaný i v Guinessově knize rekordů. Tento rekord dodnes nebyl nikde a nikým pokořen. Dále pak výstavby hřišť na Zaolší a posezení k užitku všech. Rekonstrukce celé zahrady v Mateřské škole na Zaolší, včetně parkoviště, zeleně a průlezek. A na co jsem nejvíc pyšný, je parčík. Že se nám tehdy podařilo dát dohromady tolik dobrovolníků, abychom postavili tak úžasnou záležitost, jako je parčík „Dětem pro radost, dospělým k odpočinku“. Za všemi těmito skutky stáli dobrovolníci. Od Her v pohraničí, které budou příští rok taky patnácté, přes další akce ať letní nebo zimní, pro děti či dospělé, až po plesy a již zmíněného Mikuláše. Vracím se tedy zpět k Mikuláši, který letos opět navštíví spoustu organizací od PZKO na Zaolší, přes Mateřské školy ve Vendryni, na Zaolší, v Tyře a Chotěbuzi, až po zpívání u vánočního stromečku na Černovském a navštíví i seniory v DPS na Zaolší. Slovo „DĚKUJI“ nás nestojí vůbec nic, ale je velkou odměnou všem dobrovolníkům, kteří za těch čtrnáct let něco pro své okolí, pro veřejnost, udělali. Ve svém volném čase, bez nároku na jakýkoliv honorář. Ještě jednou upřímně děkuji. Je velkou pak radostí fakt, kdy se do klubu vrací lidé, kteří u zrodu našeho spolku byli součástí akcí jako děti. Nyní se vrací jako dospělí dobrovolníci. V tom člověk spatřuje smysl a budoucnost…

Když už tak na tom konci roku 2017 polemizuji, neměl bych opomenout to nejkrásnější v roce – Vánoce. K těm letošním bych vám chtěl popřát i já. Prožijte je v kruzích svých rodin a přátel, prožijte je z vděkem za život, za zdraví, za lásku, vzájemnou toleranci a všeobecnou harmonii. Totéž vám přeji do toho roku 2018. Buďme k sobě vždy upřímní, ohleduplní a vstřícní. A hlavně se smějme. Úsměv utužuje naše zdraví. Krásné vánoce za nás, za všechny dobrovolníky…

Milan Zakřevský

Vedoucí klubu